30 let života se stále rostoucí skládkou? Nekonečný příběh?


... aneb, jak jsem šel kolem veřejné nástěnky a úřední desky

Stojím před vitrínou a přemýšlím, s jakou informací pro sebe a své okolí, nebo s jakým poznatkem odchází ´dáblický občan, který si přečetl že: „Veřejná vyhláška – oznámení o projednání návrhu celoměstsky významných změn II. Územního plánu hlavního města Prahy ... v souladu s §47 a §55 atd. ... po dobu 30-ti dnů ode dne doručení veřejného oznámení ... může každý uplatnit své připomínky ... atd., atd.“

Nebudu dlouho chodit kolem „horké kaše“. V celé veřejné vyhlášce – oznámení se nedozvíte ani slovem, kterých městských částí se avizované změny týkají, natož aby jste pochopili, že někdo opět oprášil myšlenku nekonečného růstu ďáblické skládky a dokonce že se autorům nápadu podařilo i nejvyššímu volenému orgánu Prahy (Zastupitelstvo HMP) vnuknout myšlenku, že celoměstská hloupost je vlastně „celoměstsky významnou změnou“, u které stojí za to porušit vlastní dřívější rozhodnutí a na rozdíl od jiných zamítnutých žádosti o změnu ÚP tuto podpořit v mimořádném, zrychleném režimu schvalování jako svou prioritu.

Tak, teď již víte, co se chystá i na vás a zatím bez vás. Do 18.6. 2009 máte každý ještě možnost si zjistit více o připravovaném záměru a souvisejících skutečnostech a svůj názor na další existennci skládky samostatně či prostřednictvím veřejného zástupce (občanského sdružení) písemně vyjádřit a podat u oznamovatele, tj. u Odboru územního plánu hl.m.Prahy. Času však máte velmi málo, ale není to zřejmě vaše jediná a poslední možnost.

Vzpomínám. Je to asi rok a půl, co se za nebývalého zájmu ďáblických také jednalo o „prodloužení již dříve prodloužené“ skládky. Tehdy ještě dostala podmínečně zelenou.

A co se od té doby změnilo? A co zůstalo při starém?
Na základě dotazů známých sousedů i následných překvapivých či spíše překvapených reakcích soudím, že stále panuje mezi lidmi velká nevole a obavy z dálší existence skládky. Stále jsou lidé také znovu a znovu zaskočeni svým nedostatkem informací a jsou překvapeni vývojem událostí.

Jak je to možné? Proč nesledují úřední a nezávislé informace? V rámci svých možností sledují. Je tu však velké ALE ... tím „ale“ je uchlácholení do klidu a nepozornosti, případně do spokojenosti. Je to logické.
Vždyť koho by napadlo, že by měly v 21.století, ve vyspělé evropské metropoli, ze které se předsedá EU, hromadit odpadky 30 let na jednu hromadu, do výšky, přímo uprostřed obytné zástavby, na otevřené ploše bez terénních nerovností, na zemědělské půdě nejvyšší kvality s nejvyšší zákonem určenou ochranou!

Vždyť kdo by myslel na nějaké velké rozšiřování, když poslední právě připravovaný úsek skládky (26.! sekce) byl během povolovacího procesu prezentován tak, že je něčím navíc, co by podle povoleného projektu už vůbec nemělo existovat, ale co „nám“ na přechodnou dobu několika měsíců pomůže s ukládáním pražského odpadu a umožní logicky využít zbylou plochu areálu skládky, která je pro skládkování Územním plánem hl.m.Prahy již určena.

Vše se zdálo být jasné. Odborníci, zástupci MČ a nakonec i občané souhlasili s touto vyjímečnou nadstavbou, tedy s využitím zbylé kapacity areálu skládky (26.sekce), protože podmínkou mj. Bylo i to, že se po svém naplnění tato poslední sekce uzavře, společně s celou skládkou zrekultivuje a zelenou výsadbou propojí se sítí povinných a územním plánem určených přírodních koridorů Prahy.

Kdo by myslel na nějake rozšiřování, když na velmi vlídné dotazy, zda skrytě za tímto dílčím
rozšířením plánuje město III.etapu skládky?, i na otevřené výzvy „skončete a odejděte – 15 let života s odpadky nám stačilo“ všichni odpovědní reagovali ujišťováním, že III.etapa se nepřipravuje.

Není divu, že takovým prohlášením mnozí uvěřili, vždyť i klíčové dokumenty Plán odpadového hospodářství ČR, POH kraje nepočítají (v souladu se strategií EU) s podporou likvidace odpadků jejím hromaděním do výšky. Ani rozhodující dokument města - Plán odpadového hospodářství hl.m.Prahy, který vypracovali a připomínkovali odborníci i nezávislí environmentální specialisté, s dalším desetiletím ďáblické skládky nepočítají.

Praha prostě III.etapu skládky v Ďáblicích, chcete-li v Březiněvsi, nepotřebuje.
Kdo by myslel na nějake velké rozšiřování, vždyť žádný z odborů magistrátu zodpovědných za územní plánování a odpadové hospodářství Prahy neupozornil Ďáblice, Březiněves, ani zastupitele města na skutečnost, že je potřeba řešit nedostatek prostoru pro pasivní ukládání odpadu.

Samozřejmě, Praha v posledních letech neměla a nemá takovou potřebu.
Kdo by myslel na nějake rozšiřování, vždyť do nejmodernějších technologií malešické spalovny a dalších provozů na třídění a likvidaci odpadů Praha vložila mnoho miliard Kč i energie v podobě systémových opatření. Díky tomu je již Praha po mnoha letech čekání i kritiky schopna zajistit moderní likvidaci veškerého svého (a nejen svého !) odpadu.
A proto je skoro neuvěřitelné, s jak nepřipravenou myšlenkou a jakým způsobem přichází navzdory všemu výše uvedenému malá skupinka politiků. A je neuvěřitelné, na základě jak nejasných, nepravdivých a nezdůvodněných informací jsou naši pražští zastupitelé ochotni hlasovat o tak významném návrhu, za který jej oni sami označili svým rozhodnutím (jistě, netýká se to všech, řada zastupitelů byla proti, nebo se alespoň zdržela hlasování).

Jak by se tedy celá úvaha dala shrnout?

Podaný návrh na provedení územních změn není celoměstsky významným opatřením ke zkvalitnění odpadového hospodářství Prahy. Je jen špatně provedeným pokusem o prosazení jiných zájmů. Skládkování má jistě i aspekt ekonomický. Jeho veřejnou prospěšnost však ve vztahu k výhledu 30 let trvajícímu hromadění odpadků vůbec neumím vnímat a chápat. To ponechám jiným.
A úplným závěrem uvedu citaci velmi přesně umístěnou v již jmenovaném Plánu odpadového hospodářství hl.m.Prahy, který mi připomíná smíšené pocity prožívané ve chvílích, kdy jsem se snažil (marně) dopátrat, jaké zdůvodnění, jaké studie pro tak závažný návrh autoři mají? O jak velkých plochách a o kterých všech katastrech vlastně Rada a Zastupitelstvo jednalo? Kde jsou podpůrná stanoviska odpadových hospodářů města? Atd., atd..

Vždyť zrušit kousek volné krajiny ve městě, mezi hustě osídlenými lokalitami je na mnoho let (a možná navždy) nevratným rozhodnutím, kterému by mělo předcházet řádné uvážení. Opak je zatím podle mého názoru pravdou: Na začátku je nápad. Vlivem svého postavení autoři do procesu zapojují celý drahý schvalovací aparát města, aby teprve dodatečně v jeho rámci se dohledávaly oficiální argumenty, proč se jedná o nápad veřejně prospěšný a „celoměstsky významný“.

„V podvědomí občanů našeho státu bohužel výraz „vzdělaný úředník“ vyvolává leckdy spíše úsměv než představu člověka na svém místě, který se odpovědně stará o potřeby spoluobčanů“.

V Praze 2.6.2009

 

ing. Miloš Růžička
předseda KŽP