Vyjádření k dokumentaci vlivu záměru "Ďáblice, II etapa skládky odpadu - rozšíření" na životní prostředí

1) Nelze souhlasit s tím, že: “V okolí se nenachází ani nejsou připravovány žádné aktivity, které by mohly vést ke kumulaci případných negativních vlivů“. Připravovaná výstavba silničního obchvatu Prahy, resp. její mimoúrovňové křížení v těsné blízkosti skládky ovlivní svou přítomností a tvarem stávající podmínky pro rozptyl škodlivých částic a vcelku navýší zejména emisní a hlukovou zátěž zejména blízkého okolí. Navíc je toto tvrzení v rozporu s uvedeným použitým podkladem

Přehled použitých zdrojů
1. Ďáblice, III. etapa skládky komunálního odpadu. Projekt pro územní řízení. A.S.A., spol. s r.o., srpen 2006,
Z čehož se dá vyvodit, že jakési aktivity připravovány jsou, pokud logicky III. etapa navazuje na etapu II., resp. její rozšíření, které má pravděpodobně právě realizaci etapy III. umožnit, resp. zjednodušit.

2) Výsledky monitoringu ovzduší jsou dle výsledků v tabulkách dle našeho názoru slovně popisovány v duchu zjednodušování, zobecňování a jednostranného výkladu ve prospěch provozu skládky. Viz obrat s největší pravděpodobností:
Výsledky monitoringu korespondují s dlouhodobým sledováním v dané lokalitě. Zvýšené koncentrace některých polutantů v ovzduší, např. niklu (Ni) a arsenu (As) však nelze dávat do přímé souvislosti s provozem skládky, ale s největší pravděpodobností se jedná o zdroj lokálního charakteru s vazbou na další činnosti (např. doprava, zemědělství, traktorová stanice či čerpací stanice pohonných hmot).
Rovněž i v případě celkového počtu mikroorganismů (CPM) se na základě dosavadního monitoringu jednoznačně nepotvrdil předpoklad, že nejvyšší hodnoty bakterií jsou zjišťovány pouze na skládce. – To však neznamená, že je vše jak má být a je patrné, že neměřitelně vysoké koncentrace byly měřeny právě na skládce a to častěji ( automyčka ). Dle našeho názoru je četnost monitoringu uváděná v příloze pro řadu závěrů naprosto nedostatečná pro jakékoliv průkazné statistické zpracování. Pokud probíhají některá měření soustavně, či soustavněji, měly by být v příloze všechny zjištěné hodnoty. Pokud se však jezdí měřit z Brna, není nízká četnost měření překvapením. Pokud měření probíhá často nebo průběžně, je o to více smutnější, že se o případném překračování limitů jakožto obyvatelé bydlící v silně znečištěném prostředí se svými dětmi prakticky na křižovatce Kostelecká x Ďáblická nedozvídáme bezodkladně.

3) Dle našeho názoru by veškeré negativní doprovodné jevy spojené s úletem pevných částic ze skládkového prostoru měly být v maximální možné míře eliminovány v rámci oploceného areálu, tak jak bylo zcela původně navrženo ( I., II. Etapa). Pokud : “Navržené řešení si vyžádá vynětí ze ZPF na ploše pro přemístění výsadby ochranného pásu vysoké zeleně š. 20 m mimo stávající oplocení“, pak fakticky dochází ke zvětšování plochy skládky, do které by měla být dle našeho názoru zahrnuta i zeleň ochranného pásu. Pak nesouhlasíme s tím, že: “Mění se pouze rozsah velikosti tělesa skládky v rámci stávajícího oploceného areálu“. Mění se toho více, funkční zeleň se dostává mimo areál na rozdíl od zbytku obvodu skládky.

4) V části
Rozsah a kapacitní údaje

 
Není v oboru reálných čísel bez použití Einsteinovy teorie relativity matematicky jasné, jak při zvětšení plochy tělesa shodného kolmého průřezu o cca 4,2% (0,899 ha z 21,31ha) dojde ke zvětšení jeho objemu o 8,29% (290.000 m³ z 3.500.000 m³). Pak je špatně plocha, nebo objem a v důsledku toho i odhad životnosti rozšíření II. etapy. Z vizualizace je navíc spíše patné postupné snižování tělesa skládky směrem západním, tedy zmenšování průřezu kolmého k jejímu půdorysu.

5) Veškerá negativa jsou porovnávána se stávajícím stavem, který je silně ovlivněn probíhajícím provozem skládky. Pak pochopitelně nedochází ke zhoršení již tak vysoké zátěže, případně se přistupuje k problému stylem „když už je těžko, může být o trochu tíže a už se to ani nepozná“. Nikde není nejmenší zmínka o tom, že kdyby se etapa rozšíření nerealizovala, znamenalo by to především ukončení stávajícího provozu skládky a s tím ukončení převážné většiny doprovodných negativních faktorů, Rázem ubude 100000 nákladních aut ročně, sníží se hluková a emisní zátěž, úlety částic velkých i malých atd.

Např.: D.I.9. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu
Záměr nevede ke změně (zvýšení nebo snížení) intenzit dopravy na komunikační síti. Doprava, související se záměrem, bude odpovídat stávajícímu stavu.
D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ
Nedojde k negativním vlivům na obyvatelstvo a veřejné zdraví. Záměr neprodukuje ve významné míře (tj. v míře, které by způsobovaly přeslimitní vlivy) žádné škodliviny (znečištění ovzduší, hluk), které by mohly samy o sobě nebo ve spojení s dalšími aktivitami v území vést k překračování příslušných hygienických limitů.
Z provedeného rozboru vyplývá celkově nízké až zanedbatelné ovlivnění obyvatel z hlediska potenciálních zdravotních vlivů nebo rizik, prakticky beze změny současné situace.
Posouzení zcela ignoruje celkové vystavení obyvatelstva v oblasti souhrnu negativních vlivů, kdy právě již i nepatrné zvýšení zátěže překračuje únosnou mez. Jsme vystaveni zvýšené hladině hluku a exhalací od automobilové a letecké dopravy, obojí se má podle dostupných informací ještě zintenzívnit. Ukončení skládkování by tak bylo velmi výrazným přínosem pro zlepšení životního prostředí v oblasti.

6) Nesouhlasíme
Souhrnné hodnocení
Na základě údajů uváděných v předchozích kapitolách dokumentace lze prověřovaný záměr označit pro dané území za přijatelný. Celková ekologická zátěž území nepřekročí vlivem záměru únosnou mez a nedojde ke změně charakteru území. Dotčené území je narušené lidskou aktivitou, využití území není v rozporu se schváleným Územním plánem hl. m. Prahy.
Souhrnně lze záměr hodnotit jako akceptovatelný. Míru ovlivnění okolního prostředí lze hodnotit jako velmi nízkou až zanedbatelnou, bez zásadních a významných negativních dopadů.
Variantu realizace prověřovaného záměru lze z hlediska možných vlivů na životní prostředí považovat za přijatelný způsob využití a rozvoje území.

Přijatelný rozvoj území bez významných negativních dopadů? Ale ne.

RNDr. Jana Dvořáková
Ing. Tomáš Dvořák