Archiv

Na posledním 11. řádném zasedání ďáblického zastupitelstva předložil zastupitel pan PhDr. Novotný (ODS) jako jeden ze svých doplňujících a předem neavizovaných bodů také návrh na zrušení Kontrolního výboru pro kontrolu skládky v k.ú. Ďáblice. Stejný bod navrhl již na 8. zasedání v červnu loňského roku, kdy tento návrh nebyl přijat.

Po dlouhém čekání - nás dospělých, kluků i holek - se s konečnou platností podařilo uzavřít kupní smlouvy se všemi soukromými vlastníky pozemku pod zadním hřištěm a výstavba druhé poloviny tohoto hřiště (ležícího až doposud na cizích pozemcích) může být po vynucené několikaleté přestávce dokončena. Práce již byly opět zahájeny.

Revitalizace toku přírodě blízkým způsobem

Městská část Praha-Ďáblice a Praha-Čakovice připravují projekt revitalizace Mratínského potoka v úseku od pramene v ďáblických polích po hranici Hlavního města Prahy, a to v celkové délce 5,6 km. 

Když jsem si v rámci svého předsevzetí práce pro obec vzal za své, že se dle svého nejlepšího svědomí a technických znalostí zasadím o zlepšení technického stavu budov patřících městské části, na první pohled mi bylo jasné, že to nebude věc jednoduchá, ale že to bude setkání s takovou spoustou nedostatků a technických hrůz, to jsem si vskutku představit nedovedl. Pokud si dám dohromady, kolik se za některé akce utratilo peněz, a to jak na realizaci, tak na projekty a dozory, je mi z toho skutečně smutno.

V současné době probíhají práce na přestavbě přízemí pavilonu C naší školky na dvě třídy základní školy. Hned po obdržení informace o narůstajícím počtu tříd v základní škole začala rada operativně řešit problém nutného zvýšení počtu tříd základní školy. Jako ekonomicky nejvýhodnější byla zvolena varianta přestavby přízemí jednoho z pavilonů školky.

Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou se začal domáhat svých původních pozemků v pražských Ďáblicích.

Už v roce 1998 totiž Pozemkový fond ČR převedl téměř devět hektarů církevních pozemků třem soukromým osobám.

Výběr ředitele a autora nejlepšího projektu rozvoje školy provedla v souladu se zákonem sedmičlenná komise: za zřizovatele starosta MČ, 2 zkušení zástupci České školní inspekce (Ing. Božena Suková, Mgr. Jiří Wágner), 2 učitelé ďáblické školy (Naděžda Franková, Mgr. Jitka Stoklasová), nezávislý odborník z oblasti školství (Ing. Michaela Šojdrová, exposlankyně, nositelka francouzského státního vyznamenání „Řád za zásluhy“) a v odborných kruzích velmi uznávaný ředitel mateřské, základní a umělecké školy v Jesenici Mgr. Bc. Josef Buchal. Jiný než čistě odborný zájem na výběru ředitele byl vyloučen i tím, že rada MČ se zřekla svého místa a nabídla ho zkušenému odborníkovi, tedy právě panu řediteli Buchalovi.

• 1998 - pozemky jsou vyvedeny ze správy Pozemkového fondu do soukromého vlastnictví, v následujících letech střídají své majitele, roste jejich realizovaná kupní cena (z několika stovek tisíc na desítky milionů)

• 1999 - usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy je schválen Územní plán hl. m. Prahy

... aneb, jak jsem šel kolem veřejné nástěnky a úřední desky

Stojím před vitrínou a přemýšlím, s jakou informací pro sebe a své okolí, nebo s jakým poznatkem odchází ´dáblický občan, který si přečetl že: „Veřejná vyhláška – oznámení o projednání návrhu celoměstsky významných změn II. Územního plánu hlavního města Prahy ... v souladu s §47 a §55 atd. ... po dobu 30-ti dnů ode dne doručení veřejného oznámení ... může každý uplatnit své připomínky ... atd., atd.“

(aneb doplňující informace k nepopsaným přílohám v listopadovém Zpravodaji)

Dne 6. září 2007 mi od mého přítele Miloše Růžičky přišla v e-mailové poště příloha v podobě kopie dokumentu z Ministerstva životního prostředí (MŽP), z něhož jsem se dozvěděl, že byla dána k všeobecnému připomínkování jakási dokumentace posuzující vliv rozšíření Ďáblické skládky o další sekci (26.) a že pro objektivní posouzení dopadu tohoto záměru na životní prostředí byl MŽP nařízen takzvaný proces EIA, který do jisté míry zaručuje náležitou objektivnost, odbornost a řadu zákonných postupů pro povolování staveb a činností zásadním způsobem ovlivňujících životní prostředí. Protože jsem přesvědčen o tom, že skládka jako taková už má i na evropské poměry rozměry až obludné (3 500 000 m³ zhutněného odpadu na jednom místě i bez rozšíření), nepříjemných doprovodných jevů spojených s jejím provozem od roku 1993 bylo dost a výhody v podobě kompenzací v nějakém nadstandardním rozkvětu naší městské části v porovnání s městskými částmi jinými až tak nevidím (prosím argumenty kanalizace, vodovodu a chodníků v roce 2007 v hlavním městě členského státu EU už ne!), řekl jsem si, že se rád poučím, dokumentaci prohlédnu a udělám si lepší úsudek. Hned jako první jsem v podkladech oné dokumentace zaregistroval zmínku o dokumentaci III.etapy skládky, o které jsem neměl nejmenší tušení a nemám podrobněji dosud (dodatečně zjištěné informace o podání změny územního plánu v katastru MČ Praha – Březiněves za účelem vybudování III. etapy skládky na pozemcích v k.ú. Březiněves o celkové rozloze 72 020 m2 jsou více než výmluvné – další miliony kubíků odpadů jedním vrzem – duben 2007).