Aktivní skládku odpadu budeme mít v Ďáblicích nejméně dvacet let, to už je dnes prakticky jisté. O tom, že nás její přítomnost ovlivňuje a že toto ovlivňování není po stránce životního prostředí a vlivu na zdraví pozitivní, těžko pochybovat. V blízkosti skládky nás v Ďáblicích asi většina žije od začátku jejího provozu, někteří od narození, jiní se sem přistěhovali později. Někteří i s myšlenkou, že skládka bude v dohledné době uzavřena a zrekultivována.
Když začátkem 90.let přistoupila obec Ďáblice na umístění skládky na svém katastru, vytrhla tím do jisté míry pověstný trn z paty hlavnímu městu Praze, neboť tím došlo k vyřešení velkého problému kam v Praze, resp. v jejím okolí, s odpadem. Tenkrát to bylo s vidinou uložení 1,7 miliónu m3 odpadu v etapě první a 1,8 miliónu m3 v etapě druhé. Pak se nějaký čas ukládalo, skládka se plnila, Ďáblice a sousední obec Březiněves dostávaly smluvní a zákonné finanční kompenzace a poplatky do svých rozpočtů. Tento stav zejména Magistrátu hlavního města Prahy a jistě i firmě ASA vyhovoval natolik, že došlo na úvahu, naplnit skládku opravdu „ co to jde“ i za cenu, že odpad se zaveze až k samému stávajícímu plotu, západní hranici skládky, kopec se trochu navýší a ochranný pás zeleně se posune západně za hranice vlastní skládky. Přišlo takzvané rozšíření II.etapy ( o tzv. 26.sekci ) s navýšením množství odpadu o dalších 0,29 miliónu m3. K realizaci tohoto záměru se přistoupilo schvalovacím procesem, který započal přibližně před dvěma roky a který v rámci procesu EIA ujišťoval o minimálním vlivu tohoto rozšíření na své okolí. Zároveň zde byly představy, že 26.sekce bude naplněna v 1. polovině roku 2009 a skládka bude zrekultivována a uzavřena. Na veřejném projednání v rámci procesu EIA 31.1.2008 zástupkyně Útvaru rozvoje hlavního města Prahy navrhla, že by bylo vhodné iniciovat změnu platného územního plánu tak, aby zrekultivovaná skládka mohla být začleněna jako součást územního systému ekologické stability (ÚSES). Sešel se rok s rokem a ze stejného Útvaru rozvoje hl.m. Prahy přichází i na popud městské části Březiněves návrh, aby došlo ke změně územního plánu tak, aby bylo umožněno pokračování skládkování za hranicemi skládky západním směrem a to v ploše, která zjevně umožňuje ukládání dalších milionů m3 odpadu. Tedy plochu orné půdy nejvyšší bonity přeměnit na plochu s odpadem. A tomu se, prosím, v roce 2009 říká v Praze, městě s výrazně nadprůměrnou životní úrovní i v rámci celé Evropské unie ( alespoň podle všeobecně užívaných ukazatelů ), rozvoj.
Z hlediska kvality životního prostředí se případné další mnohaleté prodlužování skládkování stále na jednom místě dá považovat za velmi závažný zásah do našeho životního prostředí. Zejména z toho důvodu, by mělo co nejvíce zdejších stálých obyvatel mít možnost, se přímo k tomuto problému vyjádřit a další dění v této věci ovlivnit. Jde přeci zejména o zdraví nás všech. Je přece nesmírně důležité zjistit, zda máme v obci více těch, kteří si myslí, že skládka je pro ni přínosem, či více těch, kteří vidí převahu jejích negativních dopadů. Zda přínosy převažují nad zápory. Nebo je nás více, kteří si myslíme, že pokračování skládky už nechceme za žádné peníze, protože kvalitu života nelze měřit jen těmi penězi? A navíc, když jsme u těch peněz. Dá se věřit, že obec má chodníky, silnice, kanalizaci, plyn, vodovod, zeleň, zájmové kroužky, spolky, výlety, kulturní a sportovní akce, fotbalisty a jiné jen díky tomu, že má peníze ze skládky? Skutečně bychom nic z toho bez skládky v dnešní době neměli? Máme toto považovat za nadstandard? Jiné obce bez skládky na svém území toto nemají? Obce se skládkou na svém území mají spíše mnohem více. Naše městská část je bohužel odkázána na to, kolik jí z celkového výnosu za skládkování odkrojí Magistrát. Řada lidí v Ďáblicích tedy nějaké hmatatelné, jasně viditelné nadstandardní věci, které by zřetelně kompenzovaly negativa vyvolaná skládkováním, kolem sebe nevidí. Zato vidí hromadu milionů kubíků odpadu, přes patnáct let čas od času snášíme silný nepříjemný zápach, vidíme mračna prachu na skládce i kolem ní, hejna ptáků slétající se ze širokého okolí, bojujeme s průjezdy nákladních aut obcí, zvýšenou prašností a úlety odpadků z aut a vlastního tělesa skládky. Výsledky monitoringu ovzduší ukazují mimo jiné zvýšený obsah arzénu, niklu, monitoring podzemních vod v okolí skládky vysoké koncentrace chloridů.
Za stávajícího stavu se naše zastupitelstvo svým usnesením vyslovilo proti pokračování skládkování na našem katastru. To však na prosazování toho, aby skládkování nepokračovalo, nestačí. Jedním ze základních kamenů zřetelného odporu proti pokračování skládkování se může stát i výsledek referenda, pokud občané dají jasně najevo, že souhlasí s tím, aby zastupitelstvo všemi zákonnými prostředky postupovalo proti změně územního plánu, která by umožnila skládkování.
Byl bych tedy rád, aby referendum, resp. jeho výsledek, nebylo vnímáno jako „vlamování se do otevřených vrat“, jak nám sděluje ve svém článku v Ďáblickém zpravodaji ( 7-8/2009) místostarosta naší městské části JUDr. Tomáš Engel a kde vysvětluje, proč si myslí, že referendum o skládce je zbytečné. Jeho názor mu neberu, ale byl bych rád, aby v našem případě bylo referendum spíše vnímáno jako široká podpora veřejnosti zastupitelstvu obce v jeho konání. Referendum se koná na přání 847 místních občanů, což rozhodně není málo, a jejich hlasy už ze zákona nemohou být ignorovány.
Tomáš Dvořák, zmocněnec z členů přípravného výboru pro konání referenda
Co také bylo mimo jiné kolem skládky k vidění za poslední dva roky
Nepřekryté svahy
Díra v plotě
Hejna ptáků
Hejna papírů
Podivné páry
Hodně prachu za bouře
Hodně prachu za hezkého počasí